Modré přilby

Různorodá skupina bývalých příslušníků mírových sil OSN tzv. Modrých přileb, hanlivě „modráci“. Byli zde na misi v záchytných táborech a teď jsou zde s námi v osadě. Nepodléhají již velení OSN, nýbrž místnímu velení. Tím se stal charismatický, přísný, ale respektovaný generál Pachenko. Ten se snaží nejenom o udržení morálky, ale neustále zastává bezpečnostní funkci v osadě. Po smrti starosty Davida, však generálův post ztratil na své vážnosti. V tomto sledu okolností došlo i k oddělení částí skupiny modrých přileb do tzv. Legie a vzniklo tak nové bezpečností uskupení v osadě.

Modré přilby však dále dohlížejí nejenom na bezpečnost celé osady proti hrozbám z venčí, ale na samotnou bezpečnost uvnitř osady. Na dodržování pořádku a pravidel, jenž jsou stanoveny přímo starostovou vládou.

Nejde si je s nikým splést. Jejich dnes již oprýskané modré helmy sice nesvítí do dálky jako když je vytáhli ze skladu, ale pořád jsou rozpoznatelní na velkou vzdálenost. A až na drobné výjimky jsou jediní kdo stále nosí, alespoň zbytky svých maskovaných uniforem. Člověk tak má šanci zahlédnout české, francouzské, německé, ale i polské maskovací vzory. No a samozřejmě zbraně, jsou nejlépe z osady vybaveni a taky zásobováni municí. A to všechno díky štědré podpoře ARMY a jejich dohody s generálem.

Cíl a vize zůstala nezměněna od rozpadu mírových sil OSN. Neustále je potřeba chránit ty, kteří to sami nesvedou. Své působení z táborů přesunuli za hranice vzniknuvších osad, děje se to stejně v celém okolí. Stále zastávají svou funkci ochránců a obránců, byť jsou to pořád jen lidé. V osadě chrání strategická místa, doplňují zásoby a dohlížejí na pořádek a klid v osadě.

Největší hrozbou jsou nově příchozí a nebo vnitřní narušitelé v podobě mocenských bojů či nadměrného ozbrojování což často pak vede k nevyžádaným ozbrojeným potyčkám, které musí Modré přilby řešit. Nesmíme zapomenout ani na vlivy způsobené náboženským vyznáním.