Atmosférické postavy

Stanko Horváth je zvoleným zástupcem a vůdcem ve výrobním komplexu Přáslavice. Do této klíčové lokace byl vyslán spolu s několika dalšími členy rodin a nese plnou odpovědnost za jejich práci, bezpečí i směřování. Zodpovídá se přímo rodinám i samotnému vajdovi, což z něj činí muže stojícího mezi poslušností, tradicí a tvrdou realitou každodenního rozhodování.

Je váženým členem své rodiny. Stanko je tvrdý, přímočarý a často nesmlouvavý, zejména když cítí ohrožení autority nebo zájmů svých lidí. Přesto není hluchý k rozumu. Umí naslouchat, ale ke změně názoru potřebuje čas, klid a občas i popostrčit. K víře samotné přistupuje spíše pragmaticky a s odstupem, avšak na věštby, karty a znamení osudu nedá dopustit. Ne proto, že by jim bezmezně věřil, ale protože svět po pádu se řídí pravidly, která nelze vždy vysvětlit logikou. Občas je prostě snažší přenechat zodpovědnost na vyšší moci.

Stanko je rozhodnut nezklamat důvěru své rodiny a vajdy. Stejně tak je rozhodnut využít nově nabitý potenciál naplno. Dnešní svět je plný násilí, intrik a zkoušek charakteru a on hodlá uspět.

Miluje dobrý alkohol, zbraně a karty — první mu pomáhá zapomenout, druhé mu dává pocit kontroly a třetí mu dodává rozptýlení. To vše, může být v rukou schopného muže stejně užitečné jako nebezpečné.

Michal je tak trochu živoucí legendou. Přesto, že on sám, se za ní nepovažuje. Jako mladý osiřel a ujmula se ho milice, kde vyrůstal a nakonec i zůstal. Postupně se vypracoval na post důstojníka milice a zúčastnil se mnoha operací. Několikrát byl nasazen i do obrany města kam se sám přihlásil. Ve své jednotce i mezi lidmi si brzo vysloužil obdiv a oblibu.

Je to oddaný voják a poslouchá rozkazy. Tak znějí první slova v jeho složce. Co ve složce není, jsou záznamy z utajených operací, do kterých byl Michal nasazen a značně formovaly jeho budoucí osobnost. Přišel do styku s jinými členy frakcí, dokonce s městskou smetánkou. Ale musel plnit i rozkazy, které se tak úplně neshodovaly s jeho vnitřním přesvědčením o tom co je správné a nutné.

Michal je mladý a perspektivní voják, důstojník. Je houževnatý a rozhodný. Ale projevuje i nebývalou starost o své okolí. Pořád je však mladý a tak trochu naivní a nezkušený, v některých ohledech života. Přeci jen, doteď znal pouze milici. Probíhá v něm však vnitřní boj mezi morálkou, přesvědčením a tím co viděl a zažil mimo svou frakci. Byl vhozen do politiky, která mu do nedávna byla cizí a teď dostal zatím svůj největší úkol velet vybrané skupině frakce Jednoty ve výrobním komplexu Přáslavice a splnit všechny cíle, které se od něj očekávají, tak jak je zvyklý.

Hana vyrůstala jako základní pracovní síla ve frakci. Neznala nic jiného než tvrdou dřinu a fanatismus pro Omegu tak typický. Brzo však pochopila jak to ve frakci chodí a v tom spatřila nejen její potenciál, ale především ten svůj. Svou inteligenci a vypočítavost využila ke svému osobnímu prospěchu a růstu. Dle všeho stála i u zrodu několika stávek a vzpour, nikdo jí však nikdy nic neprokázal.

Vypracovala se až na vedoucí směny a začalo se jí říkat Sigma. Nekřičela po dělnících jako ostatní vedoucí. Byla milá a usměvavá. Za tím se však ukrýval chladný a nesmlouvavý kalkul. Kdokoliv kdo jí zklamal nebo se snažil uškodit, dočkal se něčeho horšího než byl křik a fyzický trest. Sigma nikdy nevolila fyzicky střet jako první možnost nebo emocionální výměnu názorů. Vymyslela dokonalý plán, po kterém protistrana litovala, že se nedohodli již poprvé.

Její přednosti jsou zároveň její slabostí. Nenechává věci jen tak být, protože by jí to sžíralo a vždy chce být ta, která má navrh a je ta lepší, než všichni ostatní. I proto přijala tuhle práci, aby jednoho dne mohla stanou tváří v tvář samotnému sboru Omegy.

Sýkora je člověk, jehož přítomnost málokdy přináší pocit pohody. Vždy sarkastický s jemnou jiskrou nelibosti v očích, dokáže během několika okamžiků zkazit náladu celé místnosti. Každé jeho gesto, každý pohyb ruky či pohled jsou pečlivě vypočítané – jako by neustále sledoval pomyslnou tabulku výhod a nevýhod. Umí být tvrdý a neústupný, a málokdo se odváží zpochybňovat jeho autoritu. Přesto má Sýkora i své slabé stránky. Ti šťastnější poznají i jeho pozitivní stránku, dobrou náladu nebo i snad úsměv, kdy odhodí svou masku protivy. Nebo ti, kteří dokáží jeho vypočítavost obrátit ve svůj prospěch. Vždycky ví, kolik se dá získat, a nikdy neprohraje, pokud za to stojí cena – byť jen slovní, byť jen nenápadná.

Předák dohlíží na chod výroby v komplexu. Eviduje, vydává povolení atd.

Bart je neobyčejný předák. Je neobyčejně pečlivý a jeho svědomitost hraničí až s posedlostí. Každý úkon a transakci sleduje a zaznamenává s pečlivostí, kterou by mu záviděli i úředníci před dopadem. Je poctivý do morku kostí, pravidla a spravedlnost pro něj nejsou jen slova, ale životní zásady, a málokdy se nechá zviklat jakoukoliv osobní výhodou.

Navzdory své mladosti si dokáže získat respekt a uznání ostatních, za svou práci. Přesto má Bart také lidskou stránku. Dokáže ocenit snahu, odměnit píli a podporovat ty, kteří se snaží dělat věci správně, což z něj dělá dobrého předáka. Jako každý má však i on svá slabá místa a stinné stránky a není dokonalý stroj.

Předák dohlíží na chod výroby v komplexu. Eviduje, vydává povolení atd.

Finn byl vždycky, tak trochu hnidopich. Měl spoustu otázek a jednoduchá odpověď mu nestačila. Vždy pochyboval a jen tak nedůvěřoval. Lidé v jeho okolí mu předpovídali, že brzo skončí bradou vzhůru, že jednou bude mít někdo jeho otázek dost. Nejen, že Finn stále žije, ale svou přirozenost dokázal vypilovat k dokonalosti. Jeho drzost a neustálá zvědavost mu obdivuhodně prochází a uspěje i tam, kde by jiní narazili. Stal se tak novinářem pro jediné skutečné noviny ve městě, které nevlastní žádná z frakcí. Je jim Echo. Nevychází pravidelně, ale snaží se město informovat o všem důležitém. Mají i malou ruční tiskárnu na okraji města, odkud distribuují dál.

Finn si dal za osobní úkol zprostředkovat a informovat o znovu obnovení provozu ve výrobním komplexu po útoku, který město nepamatuje.

Otec Patrik je klidný, laskavý a trpělivý kněz, který si dokáže poradit i v náročnějších situacích. Do výrobního komplexu přišel jako misionář, ale hodlá se stát oporou pro všechny. Nejen duchovně, ale i lidsky. Má smysl pro humor, jemně sarkastický a nikdy nevyčítá, a přesto dokáže nabídnout moudrou radu či tichou útěchu. Jeho přístup je nenucený. Ví, kdy poslouchat, kdy poradit a kdy jen být přítomen. V nehostinném prostředí se chce stát symbolem klidu a naděje, člověkem, ke kterému se každý může obrátit a najít klid a pochopení ve víře v Osvětu.

Pravidelně provádí bohoslužby svým věrným a stále v davu očima a pochopením hledá nové zbloudilé ovečky do svého stáda, protože jak již všichni dobře vědí. Osvěta je jediná víra, která nestoupí na scestí v dnešním divokém a zmateném světě, kde dokáže ukázat cestu.

Tadeáš působí klidně a zdrženlivě, ale za jeho tichým vystupováním se skrývá neochvějná oddanost Bratrstvu. Je pořád ve střehu a očima těká a hledá kdo by mohl potřebovat pomoct nebo by naopak chtěl dělat problémy. Svou roli ochránce kněží a věřících bere jako osobní poslání, ne jako povinnost. Je pozorný, vnímavý k detailům a málokdy jedná zbrkle – raději vyhodnotí situaci, než aby tasíl zbraň. Věří, že skutečná síla spočívá v sebekontrole a odpovědnosti, a proto je ochoten postavit se nebezpečí klidně, bez zbytečných gest.

Tadeáš bývá upovídaný a v tu chvíli ztrácí přehled a kontrolu nad situací. Později si to vyčítá, ale nemůže si pomoct, je velmi komunikativní typ člověka. Pro věřící je jistotou v zádech, pro kněze spolehlivým štítem a pro nepřátele varováním, že Bratrstvo Osvěty nehlídá své svěřence jen symbolicky.

Člen Bratrstva, který má na starost bezpečnost otce Patrika a ostatních věřících.

Šimon je impulzivní, přímočarý a často dává emoce najevo dřív, než si situaci stačí rozmyslet. Ochranu kněží a věřících bere vážně, ale jeho víra se projevuje činy, nikoli tichem – je hlasitý, neústupný a někdy až příliš horlivý. Tam, kde Tadeáš vyčkává, Šimon vystoupí vpřed. Kde Tadeáš uklidňuje, Šimon zastrašuje.

Má sklony řešit hrozby rychle a bez dlouhého zvažování, což z něj dělá účinného, ale občas i nebezpečného ochránce. Přesto není bez svědomí – jeho prudkost pramení z upřímného přesvědčení, že slabost je pozvánkou k násilí. Pro věřící je Šimon viditelným symbolem ochrany a odhodlání, pro nepřátele varováním, že Bratrstvo Osvěty má i tvář, která se nebojí použít sílu. Tam, kde stojí on, je bezpečno… i když ne vždy klid.

Člen Bratrstva, který má na starost bezpečnost otce Patrika a ostatních věřících.