Historie a archiv
Klíčové údálosti vedoucí k objevu asteroidu 2103 PROMETHEUS, jeho neúspěšném pokusu o sestřelení a následném dopadu na povrch planety Země popisuje HISTORIE. Na tu pak navazuje úvodní příběh, který popisuje události nedlouho po samotném dopadu a vzniku prvních post-apokalyptických komunit, které byly ponechány svému osudu. Z toho příběhu následně vycházejí události a příběhy prvních tří ročníků, které popisují vzestup, pád a zánik osady Leskovec. Na to paralelně navazuje příběh čtvrtého ročníku, který děj přenáší do post-apokalyptického města Olomouc a jeho okolí. Tyto příběhy doplňují krátké HISTORKY, které souvisí s dějovými linkami nebo doplňují informace v příběhu. Tyto historky se postupně doplňují tak, jak pokračuje samotný příběh.
Nový začátek (2022, první ročník) – Sogende (2023, druhý ročník) – Svět tam venku (2024, třetí ročník) – Fort (2026, čtvrtý ročník)
Příběh
Přibližně někdy v době pádu osady Leskovec, asi o čtyřicet kilometrů dál směrem na západ. Někde za nebezpečným územím Libavé. Kousek od zemí nikoho, se odehrává jiný, neméně důležitý a zajímavý příběh. Stojí zde skutečné post-apokalyptické město Olomouc. V jeho okolí to také žije, ale důležité jsou hlavně Forty, které slouží jako obranná linie města a pak tovární a výrobní komplexy, které živí a zásobují město vším potřebným. Právě jeden tovární komplex a Fort se staly terčem masivního útoku nájezdníků právě z území Libavé. Útok byl nezvykle koordinovaný, rychlý a vedený takovou silou, že překonal a zničil obranu pevnosti. Značná část továrního komplexu byla poškozena střelbou a výbuchy. Zdecimováno bylo celé osazenstvo jak pevnosti i továrny. Reakce města tak neměla dlouhého trvání.
Městská rada společně s guvernérem, vyslala žoldnéře z řad obyvatel města. Převážně placené příslušníky jednotlivých frakcí a několik četníků. Ti útočníky následně vytlačili a prostor pokud možno zabezpečili. Jakmile bylo dokonáno, podali zpět do města zprávu. Vyplnění Fortu a pozastavení výroby továrního komplexu je pro město tragédií. Přerušení výroby bude mít pro město následky. A neschopnost ubránit Fort bude mít neblahý dopad na frakci, která pevnost vedla.
Zástupci frakcí v radě neotálejí a vysílají své, lidi je to jedinečná příležitost získat nadvládu nad továrnou a pevností, ale i to má svá pravidla. Společně s nimi se zde přemisťují i ti, kteří hledají pro svůj život změnu a nebo jejich živobytí je založeno právě na jejich fungování. Tato nemalá skupina za ozbrojeného doprovodu odchází z města, aby obnovila chod továrny i pevnosti. Vítají je žoldnéři, kteří se s oddychem vracejí zpět do města. Frakce se tetelí, až budou moct získat vedení do svých rukou. Ať už jde o továrnu nebo pevnost, z jejich vedení plynou frakcím nemalé výhody a proto jde o tak lukrativní záležitost. Na místě ze začátku budou dohlížet velvyslanci města, kteří budou kontrolovat postup obnovy a vyhodnotí komu budou jednotlivé prvky přiřknuty. Celé to je velmi tvrdá a nekalá hra, ve které je dovoleno takřka vše, protože vítěz bere vše a určuje pravidla chodu, pokud bude plnit závazky vůči městu. Intriky, podvody, ale i sabotáže či ozbrojené šarvátky. Hra o moc a vliv se odehrává i mimo, přímo ve městě, kde si jdou frakce po krku.
město Olomouc
Olomouc je pravé post-apokalyptické město, kde pod vládou guvernéra žije několik tisíc lidí. Ti se sdružují především v historickém centru kde hranice tvoří palisádové zdi a řeka Morava. Vnější obranu pak tvoří checkpointy dál ve městě a na vnější části jsou to bývalé dělostřelecké pevnosti z dob dávno minulých. Tyto pevnosti nebo také Forty, plní především obrannou úlohu. Žijí zde desítky někdy až stovky lidí a to podle potřeby samotného Fortu a toho kdo jej má na starosti.
Pak jsou zde tovární a výrobní komplexy. Ty se nacházejí jak ve městě tak mimo něj. Jsou rovněž klíčové a jeví zájem o ně snad všechny větší frakce. Ve výrobě je nejen potenciál, ale hlavně peníze, moc a vliv. Veškerá výroba je však dnes pouze praktického rázu a ryze manuální. Všichni pouze využívají místa kde je prostor pro manufakturu nebo je dostatek zdrojových surovin.
Lehce stranou od většiny obytné části města stojí Korunní pevnost, kterou obývá guvernér a jeho nejbližší. Celý komplex pevnosti chrání početná a dobře vyzbrojená garda. Na kopci nad městem je hrad s katedrálou. Ty obývá zase Osvěta a jejich Bratrstvo. Zatímco kasárna zase patří četníkům a zbytek města je rozděleno do částí podle toho, kdo danou část ovládá. Jistou neutralitu skýtají jednotlivá náměstí, kde obecně bují většina společenského dění. Své stánky zde mají obchodníci s nejrozličnějším zbožím, ale taky i vývařovny pro chudší nebo hospody pro movitější. Ti bohatí mají i vlastní soukromé.
Obyvatelé se pak dělí na takové čtyři základní skupiny. Členové frakcí a skupin, které ovládají chod města. S nimi i částečně ti, kteří nejsou členy, ale pracují pro ně. Poté jsou tu různé větší i menší cechy. No a nakonec tady máme chamraď a prostý lid, který se protlouká životem a ulicemi města jak umí. Skoro jako každé druhé město před dopadem. Ti šťastnější mají i práci, ti méně šťastní se živí jak umí.
Stabilitu a chod města zajišťuje status-quo mezi frakcemi, guvernérem a jeho gardou s četníky. Fyzické boje o moc nad městem defakto neexistují. Teda ne, že by se nestřílelo a občas se nebojovalo o větší frakční území nebo kvůli sporům, ale nikdy nešlo o boj nad vedením města. O to víc jsou zde intriky a politika, jelikož každá skupina a frakce má svého zástupce v městské radě. Není třeba zmiňovat, že nefunguje úplně tak demokraticky a v zájmu lidu, jak by si asi lid přál. Obecně život v městě není snadný, naopak je drsný a nekompromisní. Město však díky svému systému funguje stabilně a takřka soběstačné. Obchod je pořád důležitý, ale město neobchoduje s kde kým, aby na sebe neupozorňovalo víc než je nutné. Ve městě pak platí přísná, za to jednoduchá pravidla. Nejčastější trest za porušení je otroctví nebo smrt. To hlavní pravidlo je platit řádně daně.
Ti kteří platí daně se nemají čeho bát a nepoznají hlad ani bídu. Tedy, alespoň tak to tvrdí všudypřítomné letáky. Hlad a bídu znají logicky, hlavně ti absolutně nejchudší. Neplatí daně a nemají tak často ani zastání u četnictva. Za větší prohřešky putují do otroctví a tak chtě, nechtě slouží městu. Ti movitější si pak mohou dovolit i takový luxus jakým je v dnešní době elektřina. Většinou jde o vyslovené boháče nebo o hlavouny různých frakcí. Elektřina slouží hlavně pro chod továren, služeb a Korunní pevnosti. O elektřinu, díky solární farmě se na počátku vzniku města postaral guvernér. To a garda s četníky jsou jeho pilíře moci.
Město dlouhá léta uniká všeobecné pozornosti a toho taky patřičně využívá ke svému růst a postavení. Obyvatelé města, kteří jeho bezpečné zdi opouštějí si pečlivě vybírají komu o jeho existenci řeknou nebo koho přivedou na jeho práh. Nevědomosti pomáhá jeho lokace, je velmi blízko k zemi nikoho a od většiny běžných tras na východě, které vedou k větším osadám je dělí nemalý kus neobydlené země a hlavně Libavé. Ta se do pár let stala hotovou divočinou. Je baštou všemožných band a hrdlořezů z celého okolí. Ven prosakují pouze historky nebo chvástání v opileckém opojení. Občas se i někdo prořekl během mučení. Většinou však tomu nikdo nevěřil nebo se nikomu nechtělo podstupovat strastiplná cesta.
