Olomouc je pravé post-apokalyptické město, kde pod vládou guvernéra žije několik tisíc lidí. Ti se sdružují především v historickém centru kde hranice tvoří palisádové zdi a řeka Morava. Vnější obranu pak tvoří checkpointy dál ve městě a na vnější části jsou to bývalé dělostřelecké pevnosti z dob dávno minulých.
Tyto pevnosti nebo také Forty, plní často i jiné účely než-li jen obranné. Žijí zde desítky někdy až stovky lidí a to podle potřeby samotného Fortu a toho kdo jej má na starosti. V mnoha z nich jsou i přidružené výroby nebo těžby, které jsou pro město klíčové. Svým správcům přináší vedení pevnosti nemalé starosti, ale hlavně výhody a zisk. Proto větší skupiny a frakce jeví o pevnosti velký zájem.
Lehce stranou od většiny obytné části města stojí Korunní pevnost, kterou obývá guvernér a jeho nejbližší. Celý komplex pevnosti chrání početná a dobře vyzbrojená garda. Na kopci nad městem je hrad s katedrálou. Ty obývá zase Osvěta a jejich Bratrstvo. Zatímco kasárna zase patří četníkům a zbytek města je rozděleno do částí podle toho, kdo danou část ovládá. Jistou neutralitu skýtají jednotlivá náměstí, kde obecně bují většina společenského dění. Své stánky zde mají obchodníci s nejrozličnějším zbožím, ale taky i vývařovny pro chudší nebo hospody pro movitější. Ti bohatí mají i vlastní soukromé.
Obyvatelé se pak dělí na takové čtyři základní skupiny. Členové frakcí, a skupin, které ovládají chod města. S nimi i částečně ti, kteří nejsou členy, ale pracují pro ně. Poté jsou tu různé větší i menší cechy. No a nakonec tady máme chamraď, prostý lid, který se protlouká životem a ulicemi města jak umí. Skoro jako každé druhé město před dopadem. Ti šťastnější mají i práci, ti méně šťastní se živí jak umí.
Stabilitu a chod města zajišťuje status-quo mezi frakcemi, guvernérem a jeho gardou s četníky. Fyzické boje o moc nad městem defakto neexistují. Teda ne, že by se nestřílelo a občas se nebojovalo o větší frakční území nebo kvůli sporům, ale nikdy nešlo o boj nad vedením města. O to víc jsou zde intriky a politika, jelikož každá skupina a frakce má svého zástupce v městské radě. Není třeba zmiňovat, že nefunguje úplně tak demokraticky a v zájmu lidu, jak by si asi lid přál. Město však díky svému systému funguje stabilně a takřka soběstačné. Obchod je pořád důležitý, ale město neobchoduje s kde kým. Ve městě pak platí přísná, za to jednoduchá pravidla. Nejčastější trest za porušení je otroctví nebo smrt. To hlavní pravidlo je platit řádně daně.
Ti kteří platí daně, neznají hlad, bídu a mají štěstí, si mohou dovolit i luxus, který v dnešní době přináší elektřina. Většinou jde o vyslovené boháče nebo o hlavouny různých frakcí. Elektřina slouží hlavně pro chod továren, služeb a Korunní pevnosti. O elektřinu, díky solární farmě se na počátku města postaral guvernér. To a garda s četníky jsou jeho pilíře moci.
Město dlouhá léta uniká všeobecné pozornosti a toho taky patřičně využívá ke svému růst a postavení. To s kým naváže vědomě kontakt si pečlivě vybírají. Nelze však hlídat vše, město je možné svobodně opustit pokud jste občanem. Nevědomosti pomáhá lokace, je velmi blízko k zemi nikoho a od většiny běžných tras na východě, které vedou k větším osadám je dělí nemalý kus neobydlené země a Libavé. Ta se do pár let stala hotovou divočinou. Je baštou všemožných band a hrdlořezů z celého okolí. Ven prosakují pouze historky nebo chvástání v opileckém opojení.
