Okolní svět

Pro nás nejbližší osada v jejiž čele stojí muž, který si říká Rychtář. Osadu vede pevnou a rozhodnou rukou a dalo by se říct, že velmi dobře. Strategická pozice osady, jí dává mnoho výhod, ale i nevýhod. Jsou to především zdatní obchodníci a lovci. S osadou Cyril udržujeme pravidelné obchodní styky a to včetně pravidelné rádiové komunikace. Často mezi našimi osadami dochází i k výměně osadníků. Především těch, kteří chtějí změnu, ale jde i o výměny v rámci výpomoci.

Osada Cyril stojí na úpatí vrcholku Radhošť, kde stále i stojí známá kaplce sv. Cyrila a Metoděje. Zde ze svých prostředků a s pomocí dobrovolníků Rychtář vybudoval osadu, kde pravidelně přežívá cirka 80 osadníků. Jeho zdi jsou tvořeny především palisádou z masivních smrků a celá konstrukce je vyztužená soustavou lešení a ochozů. Trochu to může připomínat středověk, ale plní to svůj účel. Uvnitř se pak nachází několik desítek malých domečků a stavení pro místní a to včetně obchůdků či hospody, kde si vaří vlastní pivo. Které dle našeho skromného názoru je jen pro otrlé. Mají i vlastní kovárnu. Většina domků je postavena podél hlavní ulice, která je defakto jedinou v celé osadě. Ta je totiž jedná dlouhá "nudle". Kdo se podívá na jakoukoliv starou mapu, dojde mu proč. Na konci ulice hned vedle kaple stojí Rychtářův dům, ten jediný má kamennou podsadu.

Pokud člověk nezná okolnosti a je tady poprvé, mohl by říct, že je to až romantické místo. Kdo zde žije, tolik optimismu nemá. Zásobování osady je náročné kvůli jeho pozici. Na druhou stranu je zde bezpečno a troufne si tu výjimečně jen parta naprostých hloupých lapků, kteří skončí velmi rychle u palisád kde se o ně postarají krkavci.

Nedávno však byla osada napadena a zpustošena jednotkou Sogende, došlo k velkým ztrátám a škodám na celé osadě. Bude dlouho trvat, než se osada Cyril z toho vzpamatuje a opět dosáhne své úroveň jak bezpečí tak i v obchodní rovině. Své úsilí i momentálně vynaložila do vybudování obchodní stanice Mošnov.

O této osadě příliš nevíme, je dosti uzavřená. Obchodovala a komunikovala v minulosti pouze s osadou Cyril a i to přestalo co je nám známo. Nás nepustili ani dovnitř a domluvili jsme obchodní dohodu, na kterou stejně nikdy nedošlo. Jde o menší komunitu, která osídlila starý horský resort, který obehnala plotem a částečně zdí. Jde především o místní, kteří byli nuceni opustit své domovy, ale nehodlali odjet nadobro pryč za hranice. Je to směs čechů, slováků a poláků. Žijou především z lovu a sběru. Někdo tvrdí, že se vydávají i na dlouhé pochody do měst kde rabují, jestli to lze ještě dnes takhle říct.

Nevíme ani, kolik jich tam je ani kdo je vede. A když nad tím tak přemýšlíme, asi o to ani moc nestojíme.

O této osadě víme, že pouze existuje a jde o komunitu na okraji města Opavy, v bývalém průmyslovém komplexu. Víme o ní pouze díky těm, kteří prošli tou lokalitou. Pro nás je taková vzádlenost nevhodná i pro udržování byť jen formální komunikace. Pokud bychom získali koně a povozy, pak by se dalo uvažovat o navázání nějakého kontaktu. Pokud ještě existují a žijí.

Někteří říkají hrad či pevnost, asi logicky, protože tato skupina obsadila právě to co zbylo z hradu Bouzov. Mohlo by se to zdát jako dobrý nápad, kdyby nešlo o fanatickou skupinu, která si vážně myslí, že jsou rytířský řád. Žijí podle zvrácených "stravoěkých" tradic. Nezvané hosty popravují a jejich hlavy napichují na kůly. Dle slov odčitých svědků mají i jezdit na koních a mít kostýmy. Vážně vykutálená parta. Přesný počet, ani jak se živí nikdo nezná. A vzhledem k jejich vzdálenosti od nás, tak nás to trápit asi ani nemusí. Pokud se nerozhodnou vydat na křížovou výpravu, blázni.

O této osadě nevíme zhola nic. pouze zvěsti. Ti co se tam vydali buď nedošli nebo o sobě už nedali nikdy vědět. Okolí velkých měst však vždy znamenalo riziko.

V Ostravě byl jeden z největších záchytných táborů široko daleko. Dokud jejím obyvatelům nedošlo, že pomoc nepřijde a sbory členů ortodoxní Osvěty se blížily. Záchytný tábor zpustošili a pokračovali dál v šíření svého poselství. V tu dobu přichází na scénu, malé oddíly ortodoxní Osvěty vedené Inkvizitory a v Ostravě si budují zázemí a verbují další členy ortodoxní Osvěty do svých řad. Plundrují zbytky Ostravy a pustoší a terorizují její okolí. Upouštějí od úkolu vymýcení života na zemi a budují dogma, že asteroid měl připravit zemi pro věřící Osvěty. Kdo nevěří není hoden života nebo musí sloužit jako otrok. Dlouhá léta budují a přetvářejí Ostravu k obrazu svému a aby si tak snadno navzájem nekonkurovali, každý je držitelem nějaké významné komodity pro život, ať je to jídlo, zásoby munice, zdravotnický materiál atp. V Ostravě právě aktivně funguje pět klanů pod vedením svých Inkvizitorů. Nikdo se dobrovolně nepřiblíží k Ostravě na kilometry. Osvěta zatím neexpanduje, nemá důvod. Ostrava zatím poskytuje vše co má, ale chce mít vše v okolí pod svou kontrolu a hodlali s tím začít právě u osady Beskyd ve spolupráci s otcem Jonáše, což nedopadlo podle očekávání.

Všeobecně platí, v okolí velkých měst není bezpečno.

O osudu Olomouce a jeho případném fungování nemám žádný zprávy. Okolí velkých měst však vždy znamenalo riziko. Blízký prostor zvaný Libavé je znám pro svou nebezpečnost. Potuluje se v okolí a příliš velké množství větších i menších skupin zlodějů, hrdlořezů, otrokářů a jiných.

Útěk na východ si zvolilo mnoho lidí. Předtím než padly i záchranné tábory ve větších městech, odvážely je autobusy a nákladní auta právě za Ural. I později se našlo mnoho skupin, které za úplatu slibovaly eskort právě na východ. Částku, kterou však žádali byla opravdu obrovská a možná i samotní Rothschildi by měli problém dát takový obnos dohromady.

Východní země měly vítat evakuované urpchlíky z Evropy s otevřenou náručí a poskytnout jim zázemí a posléze i nový domov, práci a celkově nový život. Komu by se taková myšlenka nelíbila. Nutno však dodat, že náme od těchto lidí žádné zprávy a jediný kdo se pravidelně vracel byly ony již zmíněné skupiny.

Další kdo ještě přišel z těchto končin byla právě skupinka z ARMY, nakonec tu i dva zůstali. Náš Nikolas a Tony. Od nich se, ale dozvíte stejné informace jako od těch, kteří nabízejí eskort. Že by tedy na tom přeci jen kus pravdy bylo? Ať je to jak chce logicky to musí být část země, která má minimální nebo žádné následky po dopadu a tak jejich infrakstruktura musí být funkční a bez minimálních změn od toho co pamatujeme pod pojmeme moderní civilizace.

Potulný reportér a nakonec obchodník se zbraněmi Tomin na mnoha místech, kterými prošel vyprávěl odkud pochází a tu a tam slůvkem nastínil jak to v severských zemích vypadá po dopadu. Nicméně až plundrování jednotky Sogende a její utáboření v osadě Leskovec přineslo bližší informace o tom jak to na severu vypadá a to především o Kalamrském společenství, ze kterého pocházeli a došli, až do srdce Evropy.

Je velmi pravděpodobné, že toto společenství není jediné a bude jich víc. Nicméně to znamená, že cesta úniku vede i na sever a nejen na východ. Je však pravděpodobné, že zde člověk buď zahyne a nebo skončí v otroctví. Podle některých historek, však vypadá, že i to otroctví vypadá lépe než život tady. Ostatně život v širokém okolí bude stát obecně za starou bačkoru, svět je v prdeli.