Baronka odchází z osady Leskovec a vydává se do osady Cyril, našeho obchodního partnera. Aby zde uzavřela nové obchodní kontrakty a domluvila bezpečné obchodní trasy k nové osadě. Když dorazila Baronka po strastiplné cestě před bránu osady Cyril, naskytl se jí šokující pohled. Osada viditelně prošla těžkým bojem, brána samotná je poničena, dřevěné palisády z mohutných smrků jsou na mnoha místech popálené. Jsou i sama díra, za což nemůže kůrovec, ale značné množství střel.
Po vstupu do osady vidí tu zkázu a do mysli se jí vkrádá pouze jediná otázka, kdo mohl tohle dokázat. A hned v zápětí si pokládá otázku druhou. Má to co dočinění s onou podivnou zprávou, kterou zaslechli z rádia?
Okna většiny domů v hlavní ulici vedoucí až k domu starosty jsou rozbitá. Některé domy jsou očouzeny od již uhašeného ohně. Na zemi se válí ještě několik mrtvých osadníků. Nikdo si Baronky nevšímá nebo její přítomnost ignorují. Setkává se i s pohrdavými či zoufalými pohledy. Zrychleným krokem se vydává přímo za starostou. Nechává si říkat Rychtář, i přesto, že z kdysi zámožného a zavalitého muže, je dnes unavený a pohublý starší pán. Osadu sice nezaložil, ale díky svým schopnostem a možnostech se brzy v osadě dostal až na post starosty. Jen málokdo už dnes ví, že jeho pravé jméno je Vašek, ale na tom vlastně nesejde.
Baronka si vyslechla značně útržkovitý příběh o tom co se zde událo. Starosta utrpěl těžká zranění a pochopitelně se vše seběhlo tak rychle, že informace, které měl i on sám byly zkusmé a často si vzájemně odporovaly. Přeci jen šlo často o výpovědi prostých osadníků. Většina vojáků padla při obraně.
Osadu za soumraku napadla velmi dobře organizovaná a na dnešní dobu i dobře vybavená skupina vojáků, lze-li to tak říct. Nebyli to sprostí banditi, s těmi si osada vždy poradila. Museli osadu i nějakou dobu pozorovat, protože věděli kdy a kde přesně udeřit. Nebyli to ani místní, protože nemluvili česky, polsky, slovensky ani maďarsky. Někteří říkali, že to znělo jako divná němčina, ale nebyla tak ostrá.
Jakmile se probojovali dovnitř osady, prvně eliminovali všechny kdo se snažil klást odpor, poté se snažili vyslechnout několik osadníků. Ale stejně tak jako jsme mi nerozuměli jim, oni nerozuměli nám. Většinu z nich pak surově zmlátili nebo popravili. Pak ukradli zásoby, mapy a další tiskoviny, které měl starosta u sebe. Starostu samotného solidně zřídili. Po té co prohledali celou osadu odešli a dávali si velký pozor, aby je nikdo nesledoval.
Snažili jsme se vás varovat, říkal Rychtář. Nikdo neodpovídal a naše vysílačka dostala co proto.
Baronka po tom co obešla některé své známé a obchodní kontakty, stála před velkým rozhodnutím jak se postavit k získaným informacím, k tomu proč je tady a jestli se má vydat zpět do osady Leskovec a varovat je. Její rozjímání ji usnadnilo hned několik po sobě následujících událostí. Do rozpadajícího baru, tedy alespoň to co po něm zůstalo jí přišel opět navštívit Rychtář s několika obchodníky z Cyrila. Představili Baronce plán, který směle nazvali obchodní stanicí. Jelikož jsou dnes osady od sebe vzdáleny mnohem víc než v minulosti a cesty jsou nebezpečnější čím dál tím víc a taky po nedávné útoku. Rozhodli se plán realizovat co nejdříve.. Založit na obchodní trase malou opevněnou stanici, kde se obchodníci nejen mohou zdržet a skrýt po cestě, ale vyrážet i na další obchodní trasy případně obchodovat se svým okolím. Pakliže se ukáže okolí přátelské a svolné k obchodování.
Tento nápad přišel Baronce naprosto geniální a už se viděla jako vůdce této stanice. Stále jí však trápil osud Leskovce. Potom co jí však Rychtář ubezpečil, že poslali posly s varováním, když rádiové spojení nefunguje. Myslela Baronka už je na obchodní stanici. Bude to sice trvat měsíce, ale ten potenciál je veliký. Přeci jen cesta mezi osadami i samotnému člověku trvá dva až tři dny, co teprve obchodní karavaně.
Po zvážení několika možností si nakonec jako místo vybrali prostory toho co zbylo z mošnovského letiště. Trvalo skoro týden než dobrovolníci, kteří se přihlásili na tuto misi, prohledali blízké okolí jestli je tato pozice natolik bezpečná a ideální. Pravda jde vidět z dálky, ale taky jde do dálky vidět, tedy nenápadné přiblížení nepřátel je defakto nemožné. Pak začali s výstavbou palisád a opevněním budov. Naštěstí nepotřebovali nic velké i přesto v tak malém počtu lidí trvaly výstavby, úpravy a zabezpečení měsíce. Při dokončovacích fázích došlo k velmi zajímavému setkání. A to s velmi zvláštně vypadajícími lovci a dvěma maskovanými muži v hejkalech s opakovacími puškami. Snadno by nás přemohli kdyby chtěli, ale stal se pravý opak. Byla to pátrací a lovecká skupina z nedaleké mini vesničky, která vznikla v prostorách opuštěných skladů v lese nedaleko Jičína. Nebylo jich vlastně mnoho a živili se především lovem a farmařením. Hned jsme navázali styky.
..Tak tohle vidím jako začátek něčeho velkolepého, pomyslela si Baronka. Ztěžka usedla do křesla pod tíhou únavy a přihla si z láhve, plné místní samohonky. Zrodila se obchodní stanice Mošnov.
