V roce 2004 Juraj Buczek teprve 25 letý kazatel, zakládá křesťanské společenství s názvem Osvěta. Je velmi charismatický a tak na svou stranu získává velké množství přívrženců. Při kázáních mluví o tom, jak se křesťanská víra odklonila od svého původního myšlení jakým je „Stará smlouva“. Mluví o tom, že lidé sebe a zemi ženou svým chováním do záhuby a čeká nás boží soud. V roce 2013 se řadí mezi nejvlivnější náboženství v Evropě čítající takřka miliony přívrženců.
Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná krypto měna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace. Díky velké skupině investorů, nadšenců a finanční krizi, která nastala v roce 2009 vznikla fyzická podoba Bitcoin mincí a to ze skutečného zlata a stříbra. Staly se natolik populární a rozšířené, že v mnoha případech byly přijímány jako obecné platidlo díky své hodnotě i na vzdory nelibosti evropských vlád.
S vrůstající oblibou rostlo i množstvím mincí a začalo docházet k postupnému snižování podílu zlata a stříbrná v mincích. Okolo roku 2015 bylo v oběhu již několik stovek milionů těchto mincí.
Asteroid míří k nám
Asteroid s označením 2103 PROMETHEUS byl objeven v roce 2007 systémem LINEAR. Byl zařazen mezi asteroidy, které neohrožují Zemi, a jeho dráha letu je velmi vzdálená od možné kolizní dráhy se Zemí. Klasifikace označení asteroidu je typu C (carbonate), tedy na uhličité bázi jakožto 75% známých asteroidů v databázi. Přesto se odhaduje, že jeho složení bude výjimečné na vzácné materiály.
Dne 9.11. 2016 americká NASA a nedlouho nato i ruský program ROSKOSMOS potvrzují, že asteroid 2103 PROMETHEUS se srazil z jiným vesmírným tělesem a jeho dráha se tak změnila na kolizní dráhu vůči samotné zemi. Ihned probíhá nespočet výpočtů pro ověření této hypotézy, bohužel všechny propočty neklesají pod 90% pravděpodobnost srážky. Mluví se o dopadu do severního Atlantiku. Na základě těchto zjištění je okamžitě do provozu spuštěn program SpaceNET (ochrana Země před dopady vesmírných těles) včetně projektu HAMMER.
Občané Spojených států, nyní máme před sebou nejtěžší zkoušku jakým kdy Spojené státy a celý svět kdy čelil. Všichni společně nalezneme způsob jak odvrátit nebezpečí, které nám hrozí. Spouštíme náš program SpaceNET.
část projevu amerického prezidenta Donalda J. Trumpa
Svět propuká v paniku a to i přes neustále televizní i rádiové vstupy státních činitelů, které mají za účel upokojit obyvatelstvo. SpaceNET přichází s oznámení odhadovaného termínu impaktu asteroidu na zem. Tímto dnem se stává devatenáctý květen 2018. Ihned však přichází s oznámením plánů na řešení problému a minimalizaci případných škod. Má dojít k sestřelení asteroidu pomoci rakety, na kterou přispěla většina zemí světa. Úlomky, které při roztříštění asteroidu vzniknou, nemají ohrozit zemi či shořet při průletu atmosféru.
Záchranná raketa
14.5. 2018 dochází ke startu rakety nesoucí nejsilnější nálož jakou kdy lidstvo spatřilo. Start sleduje celý svět, stejně jako před padesáti lety Apollo 11. Ke střetu rakety s asteroidem by mělo dojít za přibližně 13 hodin od startu. Raketa zasahuje cíl, potvrzují všechny vesmírné programy. Nadšení a ovace brzy opadávají. Pozorovatelé zjišťují, že raketa sice způsobila výbuch a rozpad asteroidu, bohužel ne v takový jako se očekávalo. Momentálně k zemi, byť ve zcela jiných trajektoriích míří asteroidy dva. Každý z objektů má v průměru 800m a míří k zemi rychlosti 21km/s.
Dopad, svět v chaosu
Za několik dní dochází k průniku do atmosféry jednoho z objektů, druhý krátce po něm následuje. První z objektů exploduje, před samotným dopadem na zemský povrch. Výbuch vytvoří explozi a tlakovou vlnu srovnatelnou s desítkami atomových bomb, a to přímo nad hlavami obyvatel města Rio Bravo. Úlomky dopadají do neuvěřitelných vzdáleností od epicentra. Tlaková a tepelná vlna se šíří dál. Jsou evidovány neměřitelné seismické otřesy až v Houstonu. Amerika se zmítá v chaosu, následky katastrofy jsou nedozírné. Dochází k postupnému odmlčení celého amerického kontinentu vůči zbytku světa.
Druhý objekt dopadá dva kilometry od francouzského města Le Mans. Dopad způsobí kráter o velikosti takřka 15 km. Samotné město Le Mans je během vteřin vymazáno z povrchu zemského. Zemětřesení v různých sílách zaznamenává celá Evropa. Ohnivá koule nad obzorem zasáhne tepelným zářením celou Francii. Přibližně za po 50 minut od dopadu dorazí tlaková vlna až do Česka, která přináší přetlak, silný vítr a hluk.
Do ovzduší se uvolní obrovské množství popela a prachu, která ani po měsících po dopadu neopadá. Lidé jsou nucení využívat ochranu dýchacích cest i zraku. Odhady mluví o mnohaletém problému, než bude možné mluvit o zlepšení. Později jsou zcela zakázány spalovací motory. Humanitární akce probíhají po celém světě, děje se nepopsatelné. Chaos, bída a zmar je na každém kroku.
Tam kde je možné ještě zachraňovat vznikají obrovské pomocné a záchranné tábory. Hlouběji ve vnitrozemí pak vznikají záchytné tábory, které organizují odsun obyvatel do bezpečnějších lokalit. Ruská federace přijímá uprchlíky ze všech zasažených zemí a poskytuje jím útočiště tzv. „Bezpečí za Uralem“.
Všechny vojenské jednotky jsou nyní oficiálně označeny jako mírové jednotky OSN, tedy modré přilby a barety mírových jednotek spojených národů.
WHO mluví o moru
U těch co přežili, ale byli zasažení dopadem se objevují těžké zdravotní problémy, především respirační. Je to přisuzováno podopadovému stavu. Poté co se totožné problémy začínají objevovat i u nezasažených lidí, dochází k výzkumu. Přesto je zde stále přesvědčení, že jde o reakci na množství znečištění v ovzduší. Až dlouhodobé výzkumy a testování prokazují nález zcela nové látky s označením F35A1 (později známé jako Kamenný mor). Je vydáno nařízení s ohledem na tuto nákazu, která je má evidentní spojitost s dopadnuvši asteroidem či jeho částmi. Daří se potlačovat pouze projevy. Nelze léčit a onemocnění končí smrtí, kdy kůže nakaženého se dostává do strukturálního stavu podobnému kameni. Mor je to poslední co tento svět potřeboval po devastujícím dopadu dvou kusů asteroidu.
Když je to ještě možné WHO rozesílá veškeré dostupné informace o moru na všechna stanoviště a vědecká centra, aby dala šanci komukoliv přijít na účinný lék nebo vakcínu. Naděje je malá vzhledem k situaci ve světě, ale není co lepšího dělat. Epidemie bude mít nedozírné následky na celou populaci. Zdravotnický systém a personál je teď vzácnější než kdy jindy. Vracíme se do středověku. Kdo má v komunitě, alespoň jednoho člověka se základními zdravotnickými znalostmi, má šanci.
Celou situaci před i po dopadu využívá samotná Osvěta a hlásá svou pravdu o božím trestu. Svět po dopadu záměrně využívá především ortodoxní Osvěta, která si předsevzala tzv. boží dílo dokonat. Zaměřují se především na záchytné tábory, kde bez milosti vraždí. Jedinou obranou táborů jsou přítomní vojáci UN. Informace o nákaze jen posiluje Osvětu v náboru nových věřících a ortodoxní zase v jejím konání.
Čechy nejsou, Morava přežívá
Česko z půlky zpustošil dopad, o zbytek se postarali sami lidé. Celé Čechy jsou pustinou. Území sahající takřka, až k Olomouci se stalo defakto nehostinným místem, poeticky nazývané zemí nikoho. Asi tam někdo žil, ale ti co měli šanci tuhle část kdysi rodné země vidět po dopadu, vesele nemluvili. Obecně směrem k dopadu se nikdo nevydává.
Na území Moravy vzniklo velké množství záchytných táborů nejen pro lidi z Česka, ale i pro další uprchlíky z okolních zemí. Ti šťastnější se dočkali transportu za Ural, ti méně šťastní museli zůstat nebo to zkusili na vlastní pěst. Zbytek, ten se rozhodl zůstat navzdory všemu. Dalo se to očekávat, jestli to však bylo moudré rozhodnutí, záleží na každém z nich. Cesta na východ byla dlouhá a náročná a vyhlídky nebyly příliš známé. V zásadě se mělo za to, že svět jak ho lidé znali skončil a živořit se dá všude.
Největším táborem na severu byla Ostrava, šlo vlastně o několik táborů po celém městě. Čím déle tu však lidé setrvávali po posledním transportu tím to bylo horší. Zásoby docházely, za to přibývalo nemocných, zraněných, ale taky krádeží a šarvátek. Ke konci existence táborů, už v Ostravě bujel doslova černý trh se vším co mělo pro člověka nějakou hodnotu. Už zde vznikaly první skupiny a frakce, které organizovaně plnily nějaké úkoly či dělali vše proto, aby dosáhly svých cílů. Samozřejmě ne vždy ty cíle byly v zájmu všech. Nejvíc práce měli přítomní zdravotníci a vojáci UN, které mnohdy i z počátku dělila jazyková bariéra. Při všem zmatku a ústupu z oblasti dopadu se někteří ocitli jinde než původně měli nebo chtěli.
Ostrava si postupně začala žít svým vlastním životem. Jak, ale mnoho lidí ví, město po apokalypse není úplně ideálním místem pro přežití. Byť v Ostravě se tou dobou nacházelo určitě několik tisíc lidí, byli pouze v domnělém bezpečí. Vědomí toho, že opuštěná Ostrava poskytuje dostatek komodit na velmi dlouhou dobu pro velké množství lidí, však bylo silnější než nutkání se vydat mimo město.
Vše překazil až vzrůstající počet Osvěty ve městě, který předznamenal jak mnozí správně vytušili i příchod ortodoxní Osvěty. Rozumní odešli, někteří chtěli zůstat a bojovat a jiní to prostě a jednoduše vzdali. Ortodoxní Osvěta násilím převzala nadvládu nad celou Ostravou, kde většinu přeživších pobila a zbytek vzala do zajetí jako otroky na těžkou práci.
Ti co uprchli se drželi svých vůdců, pokud se nerozhodli na vlastní pěst. Což velmi často končilo dřív než vůbec začalo. Lidé nebyli připraveni ani nijak zvlášť zásobení na přežívání v post-apokalyptickém světě. Někteří měli to štěstí a podařilo se jím přežít díky vzniknuvším osadám a houževnatosti všech, kteří se rozhodli stejně.
Vznikají osady jako je Cyril, Morava, Beskyd, Severka nebo Bouzov. Trvá velmi dlouho, než se dozví o vzájemné existenci a než některé mezi sebou navážou vztahy. Přeci jen po několika letech si již každá osada žije podle svých pravidel a zvyklostí. Ty až příliš často odráží zoufalství a zmar lidí, žijící v době po dopadu, co zažili i svět před ním. Děti znají pak už jen svět zmaru a historky o světě předtím se jim zdají jako pohádky. Technologie a vymoženosti zmizely ze světa takřka přes noc a nebo zůstaly na místě spolu se záchytnými tábory. To co lidé vědí o okolním světě není mnoho.
Beskyd a pak Leskovec
David, již notoricky známá persona v Ostravě, zlanařil koho jen šlo. Od vojáků, přes zdravotníky, až po obyčejné uprchlíky a přesvědčil je, aby opustili tábory a přesunuli se jinam kde založí nový tábor, vesnici, osadu, kde budou pokračovat ve své existenci.
Nikoho nepřekvapí, že David se později stal starostou oné osady a měl respekt všech obyvatel, skupin i frakcí, které v ní vznikly. Ne vždy spolu souhlasili ve všem co se dělo, ale tak nějak to fungovalo. A vojáci UN se ujali svého čestného místa obránců. Osadu pojmenovali Beskyd.
Takových míst vzniklo po Moravě mnoho. Trvalo to velkou řadu let, ale skoro 20 let po dopadu zde byly fungující osady čítající až pár stovek obyvatel. Obchodní trasy a stanice, některým se podařilo i navazovat rádiovou komunikaci. Na to v jakém srabu byli, si nežili zle. Je až s podivem, jak málo lidí se do té doby pokusilo ještě překročit Ural a jít do některé ze zemí, které měly fungovat ještě částečně jako před dopadem. Díky uprchlíkům z jiných zemí, byla v osadách občas i pestrá kultura. A každá osada měla svá pravidla což dávalo vzniknout různým skupinám a formám chování.
Samozřejmě byli tady i tací co hodlali jen parazitovat, jako různí zlodějíčci, vrazi a banditi.
Beskyd nakonec lehl popelem po jednom z řádění ortodoxní Osvěty a zrádců v řadách obyvatel osady. Přestěhovali se do osady Leskovec, která po smrti starosty Davida neměla dlouhého trvání. Pár let se jí obstojně dařilo až po odchodu většiny obyvatel jí doslova vymazali banditi a ortodoxní Osvěta.
Příběh osady Leskovec popisují událostí prvních tři ročníků. Většina příběhů se odehrává přibližně 20 let po dopadu asteroidu na zem.
