POPIS POST-APOKALYTPICKÉHO MĚSTA OLOMOUC
Olomouc je pravé post-apokalyptické město, kde pod vládou guvernéra žije několik tisíc lidí. Ti se sdružují především v historickém centru kde hranice tvoří palisádové zdi a řeka Morava. Vnější obranu pak tvoří checkpointy dál ve městě a na vnější části jsou to bývalé dělostřelecké pevnosti z dob dávno minulých. Tyto pevnosti nebo také Forty, plní především obrannou úlohu. Žijí zde desítky někdy až stovky lidí a to podle potřeby samotného Fortu a toho kdo jej má na starosti.
Pak jsou zde tovární a výrobní komplexy. Ty se nacházejí jak ve městě tak mimo něj. Jsou rovněž klíčové a jeví zájem o ně snad všechny větší frakce. Ve výrobě je nejen potenciál, ale hlavně peníze, moc a vliv. Veškerá výroba je však dnes pouze praktického rázu a ryze manuální. Všichni pouze využívají místa kde je prostor pro manufakturu nebo je dostatek zdrojových surovin.
Lehce stranou od většiny obytné části města stojí Korunní pevnost, kterou obývá guvernér a jeho nejbližší. Celý komplex pevnosti chrání početná a dobře vyzbrojená garda. Na kopci nad městem je hrad s katedrálou. Ty obývá zase Osvěta a jejich Bratrstvo. Zatímco kasárna zase patří četníkům a zbytek města je rozděleno do částí podle toho, kdo danou část ovládá. Jistou neutralitu skýtají jednotlivá náměstí, kde obecně bují většina společenského dění. Své stánky zde mají obchodníci s nejrozličnějším zbožím, ale taky i vývařovny pro chudší nebo hospody pro movitější. Ti bohatí mají i vlastní soukromé.
Obyvatelé se pak dělí na takové čtyři základní skupiny. Členové frakcí a skupin, které ovládají chod města. S nimi i částečně ti, kteří nejsou členy, ale pracují pro ně. Poté jsou tu různé větší i menší cechy. No a nakonec tady máme chamraď a prostý lid, který se protlouká životem a ulicemi města jak umí. Skoro jako každé druhé město před dopadem. Ti šťastnější mají i práci, ti méně šťastní se živí jak umí.
Stabilitu a chod města zajišťuje status-quo mezi frakcemi, guvernérem a jeho gardou s četníky. Fyzické boje o moc nad městem defakto neexistují. Teda ne, že by se nestřílelo a občas se nebojovalo o větší frakční území nebo kvůli sporům, ale nikdy nešlo o boj nad vedením města. O to víc jsou zde intriky a politika, jelikož každá skupina a frakce má svého zástupce v městské radě. Není třeba zmiňovat, že nefunguje úplně tak demokraticky a v zájmu lidu, jak by si asi lid přál. Obecně život v městě není snadný, naopak je drsný a nekompromisní. Město však díky svému systému funguje stabilně a takřka soběstačné. Obchod je pořád důležitý, ale město neobchoduje s kde kým, aby na sebe neupozorňovalo víc než je nutné. Ve městě pak platí přísná, za to jednoduchá pravidla. Nejčastější trest za porušení je otroctví nebo smrt. To hlavní pravidlo je platit řádně daně.
Ti kteří platí daně se nemají čeho bát a nepoznají hlad ani bídu. Tedy, alespoň tak to tvrdí všudypřítomné letáky. Hlad a bídu znají logicky, hlavně ti absolutně nejchudší. Neplatí daně a nemají tak často ani zastání u četnictva. Za větší prohřešky putují do otroctví a tak chtě, nechtě slouží městu. Ti movitější si pak mohou dovolit i takový luxus jakým je v dnešní době elektřina. Většinou jde o vyslovené boháče nebo o hlavouny různých frakcí. Elektřina slouží hlavně pro chod továren, služeb a Korunní pevnosti. O elektřinu, díky solární farmě se na počátku vzniku města postaral guvernér. To a garda s četníky jsou jeho pilíře moci.
Město dlouhá léta uniká všeobecné pozornosti a toho taky patřičně využívá ke svému růst a postavení. Obyvatelé města, kteří jeho bezpečné zdi opouštějí si pečlivě vybírají komu o jeho existenci řeknou nebo koho přivedou na jeho práh. Nevědomosti pomáhá jeho lokace, je velmi blízko k zemi nikoho a od většiny běžných tras na východě, které vedou k větším osadám je dělí nemalý kus neobydlené země a hlavně Libavé. Ta se do pár let stala hotovou divočinou. Je baštou všemožných band a hrdlořezů z celého okolí. Ven prosakují pouze historky nebo chvástání v opileckém opojení. Občas se i někdo prořekl během mučení. Většinou však tomu nikdo nevěřil nebo se nikomu nechtělo podstupovat strastiplná cesta.
Frakce a skupiny
Ve městě se nachází celá řada skupin, frakcí, ale i cechů. Od těch malých až po ty opravdu velké, které ovládají a částečně řídí město nebo jeho části. Všichni společně vytvářejí unikátní obraz post-apokalyptického města Olomouce s jedinečným řádem a životním stylem. Díky přirozenému vývoji od doby po dopadu zde vyrostla živoucí komunita, která i přes své nedokonalosti a spory funguje jako celek a dokázala se dostat dál než většina ostatních a to i navzdory tomu, jak krutý je zde život.
- Garda – elitní vojáci, chránící Guvernéra, radu a Korunní pevnost jakožto jejich sídlo.
- Četníci – bezpečnostní složky města, řeší kriminalitu a vnitřní bezpečnost města a Fortů. …více
- Kurokaze je mocná organizace s pevnou hierarchií, zásadami a tradicemi. Členové se stylizují do japonské estetiky z vrcholného období samurajů. …více
- LaFayette skrze své sídlo ve vězení řídí soudnictví ve městě a potrestané u sebe rovnou ubytují. Velmi zdárně jim kvete i obchodování s otroky.
- Omega je fanatické společenství, technologický kult. Technologie ze světa před dopadem jsou pro ně jako relikvie, které jsou ochotní uctívat. …více
- Romea, etnická komunita, která se díky své soudržnosti a schopnostem dokázala velmi rychle adaptovat na nový svět. Žijí obchodem, hudbou, rodinou a vírou. …více
- Bratrstvo Osvěty jsou jakousi formou náboženské policie. Chrání nejen církev, ale i samotné věřící a jejich sídlo v katedrále. Sami sídlí na hradě.
- Jednota je hnutí, které věří, že lidstvo může přežít jen díky spolupráci, rovnosti a společné odpovědnosti. …více
- Baroni jsou elitní cech obchodníků. Uzavírají a zprostředkovávají většinu velkých obchodních transakcí ve městě. I většina velkých frakcí je přizve jako prostředníky.
- Šeptači jsou velmi početnou skupinou informátorů, zvědů a špehů. Většina jich je z řad běžných občanů, žebráků nebo obchodníků. Čím méně nápadní a mezi lidmi, tím lépe.
- Pietor je polská menšina žijící ve městě. Jsou velmi pracovití a nábožensky založení. Jejich hlavní artiklem je výroba a obchod.
Řada frakcí či skupin již stihla zaniknout nebo teprve jistě vznikne. Hranice jejich území se neustále mění jelikož vedou o ně vleklé spory někdy i ozbrojené konflikty. Někteří svá území počítají na vchody jednotlivých domů, jiní na celé domy či rovnou ulice. Ti největší vládnou přímo celým městským čtvrtím. To jak to funguje za palisádovou zdí je už úplně něco jiného. Tam se zvládne změnit situace i ze dne na den a ani Četnictvo nestíhá mít v některých místech přehled.